Náboženství otevírá prostor pro lidskost

Co znamená, že budou opět otevřeny kostely pro veřejné slavení?

Jan-Heiner Tück (Foto: Universität Wien)

  1. Co znamená pro církve, že budou opět otevřeny kostely pro slavení veřejných bohoslužeb?

Po nebývalém nařízení neslavit veřejné bohoslužby v kostelích je to teď radostný signál. Krok za krokem se může vrátit „normalita“. Církev je společenstvím víry, které se shromažďuje kvůli božímu slovu a slavení Eucharistie. Tato forma lidové zbožnosti je pro katolickou církev podstatná. I když si uvědomuji důležitost digitálních vymožeností, s euforickou chválou internetových „bohoslužeb“ se já osobně neztotožňuji. Kromě toho se debata o systémové relevaci (rozvolnění závazků) církví uvnitř sekularizované společnosti znovu stala aktuální. Samozřejmě, že církev se může legitimizovat prostřednictvím charitativně sociální činnosti. Chci však důsledně varovat před tím, aby bylo náboženství zredukováno jen na jeho „výkon“ pro dobro společnosti. Náboženství přesahuje striktní nařízení, kterými stát určuje, jaké funkce mají církve mít, a právě tím pak otevírá svůj horizont pro dnešního člověka.

  1. Jedni doufají v návrat k normalitě, zatímco druzí zase tvrdí, že po skončení krize už nic nebude tak jako dřív. Jak je na tom církev?

Na jedné straně vyvolala několikatýdenní tvrdá karanténa u věřících touhu po slavení liturgie v živém společenství. Je ale možné, že současná koronavirová krize se pro někoho stane jakýmsi sekularizačním katalyzátorem. Řekne si, že už vlastně žádné kostely a veřejné bohoslužby nepotřebuje, že mu ty „livestreamové“ mše vlastně vyhovují. Vystačí si sám: „Když bude nejhůř, tak se připojím na slavení …“

  1. Neudělala církev příliš velký ústupek vůči státu, když pandemická nařízení přijala?

Jsem opravdu rád, že biskupové nařízení vlády hned na začátku akceptovali. Zkuste si představit, co by se asi stalo, kdyby se slavení mše v některém kostele stalo zdrojem šíření nákazy. Ačkoliv dnes, s odstupem času a při všech těch informacích, které již o nákaze máme, vzniká otázka po právním zdůvodnění některých přísných, leč sporných opatření. My Rakušané si ale musíme přiznat, že ohledně povolení veřejného slavení liturgie v kostelích jsme na tom pořád ještě lépe než třeba ve Švýcarsku či v jiných zemích.

  1. Jak posuzujete hlasy, které protikoronavirová opatření spojují s proticírkevní agendou?

Myslím, že je přehnané, jestliže dnes někdo varuje před tzv. „celosvětovou“ nadvládou či kontrolou. Pokud bychom ale opravdu dali zapravdu některé z těchto teorií, znamenalo by to pomalé, nenápadné, vtíravé zavedení totální kontroly či monokulturní debaty, ve které by byly rozumné a hlavně „jiné“ pozice okamžitě převálcovány tzv. „konspiračními teoriemi“. Zde bych si přál mnohem více diferencovanosti a ambiguitní tolerance, tj. schopnosti nakládat s různými informacemi.

Rozhovor s prof. Dr. Janem-Heinerem Tückem, profesorem teologie na vídeňské teologické fakultě, Kurier, 17. května 2020, str. 8, překlad z němčiny Peter Žaloudek

(23.05.2020)