Deska společnosti Telarc z roku 2008 obsahuje taky Pange Lingua v nahrávce z roku 1983
Rád bych vzdal hold velkému člověku. Právě před sto lety, 6. prosince 1920, se v jižní Kalifornii narodil Dave Brubeck, autor mnoha slavných swingových a džezových skladeb. Vedle hudby byla mezi jeho celoživotními tématy svoboda člověka, nezávislá na barvě pleti, řeči či zemi původu, a také (což se o něm moc neví) náboženství. Méně známé je také to, že kromě populárních skladeb komponoval také duchovní hudbu.
Když se malý Dave narodil, nic nenasvědčovalo tomu, že by se z něho mohl stát hudební virtuóz. Jeho otec obchodoval s hovězím dobytkem a později byl správcem velkého ranče nedaleko San Francisca. Zato matka hru na klavír dokonce vyučovala – klavíry stály ve čtyřech místnostech jejich domu. Stala se první synovou učitelkou a chlapce hra na tento instrument od časného mládí fascinovala. Když mu bylo 14 let, hrál už ve swingových kapelách a snil o tom, že ho jednou objeví tehdy slavný džezový klarinetista Benny Goodman, označovaný za „krále swingu“. Začátkem 40. let Dave studoval hudbu na College of the Pacific ve městě Stockton, ležícího nedaleko San Francisca. Za zmínku stojí jeho osobní důvody, pro které se rozhodl studovat: šlo mu o vytříbení hudebního sluchu, schopnost umět muzikálnost vysvětlovat, zprostředkovat jiným (dnes bychom řekli učit jiné), dovědět se co nejvíce o harmonii a polyfonii (způsobu komponování, založeném na použití několika samostatných hlasů, přičemž se někdy opomíjí harmonie).
Po večerech hrával v různých barech a klubech, kde svým osobitým způsobem improvizace praktikoval to, co jej odjakživa na hudbě nejvíc zajímalo, např. různé druhy polyfonie. Po mnoha zklamáních chtěl s džezem skoncovat a věnovat se klasické hudbě. Byl to ale právě jeho profesor hudby Darius Milhaud (1892-1974), původem Francouz, který jej přemluvil, aby ve svém pojetí džezu pokračoval dál, i když je to styl nový. Přesvědčil ho, že džez má mnoho forem a je neoddělitelnou součástí americké kultury a že každý, kdo se chce v Americe věnovat hudbě, jej musí nějakým způsobem akceptovat a zakomponovat do svých vlastních stylů a děl. A tak tedy zůstal Dave Brubeck věrný džezu a celých následujících 60 let, až do své smrti, patřil mezi nejdůležitější osobnosti tohoto stylu hudby.
Nejpozději v 70. letech minulého století se Brubeck etabloval nejen jako jeden z nejlepších džezových pianistů, ale také jako skladatel velkých orchestrálních skladeb, které hranice džezu daleko přesáhly.
Skladatel duchovní hudby
V tomto období se Brubeck, syn protestantských rodičů, kteří své děti nenechali pokřtít, vydal na cestu objevování religiozity. Impuls přišel koncem sedmdesátých let, kdy jej redaktorka katolického časopisu Our Sunday Visitor oslovila s prosbou o zkomponování hudby k tehdy novému anglickému překladu katolické mše. Brubeck rázně odmítl s tím, že není katolík a ani se katolické mše nikdy nezúčastnil. Redaktorka se však nedala jen tak lehce odbýt a znovu se pokoušela Brubecka přemluvit. Ten nakonec slevil pod podmínkou, že znalci katolické liturgie budou muset jeho průběžnou tvorbu kriticky komentovat. V roce 1979 svou kompozici To hope! A celebration dokončil. Jeden z jeho přátel, katolický kněz, si ale povšiml, že Brubeck nezhudebnil modlitbu Otče náš. Brubeck mu na to opáčil, že to, oč byl požádán, napsal a že se už chystá se svou rodinou na dovolenou. Během dovolené měl ale v noci sen. Později vzpomínal, že pro zmíněnou modlitbu slyšel hrát celý orchestr se sborem, a to tak živě, že se vzbudil a ihned si celou melodii zapsal. Pro Brubecka to muselo být cosi jako mystický zážitek, něco, co se v něm rodilo a gradovalo od samého začátku komponování mše a vyvrcholilo právě tímto snem, při komponování hudby k modlitbě Otče náš. Byl přesvědčený, že je to pro něho výzva, aby přestoupil ke katolické církvi. V roce 1981 byl pokřtěn.
Dave Brubeck se hodně zabýval pojmy spravedlnost a láska k bližnímu. V jednom interview řekl: „Miluj své nepřátele, dělej dobře těm, kteří tě nenávidí. To je pravděpodobně to nejdůležitější, co Ježíš řekl. Kdybychom se toho jen drželi… Je jediná cesta ven ze stále se zhoršující situace: Miluj své nepřátele a pomáhej jim… Něco v tomto duchu se nám povedlo na konci II. světové války Marshallovým plánem pomoci… Hlavně pomáhat jiným a dělat to, co nás učil Kristus, dokud ještě není pozdě.“
Love your enemy – miluj svého nepřítele – je také ústřední částí jeho skladby The light in the wilderness, která je plná biblických citátů. Do jaké hloubky byl Brubeck katolíkem se projevuje v jeho skladbě Pangue lingua z roku 1983, ve které hudebně ztvárnil slavný text Tomáše Akvinského o úctě k Eucharistii. „Zhudebnil jsem jednu část, ve které vícekrát za sebou zdůrazňuji verš: Pokloň se a uctívej Eucharistii… Jeden kritik z Velké Británie mi tehdy napsal: ‚To přece není možné se neustále jen klanět a uctívat Eucharistii!‘ Odepsal jsem mu: Ale ano, je to možné. Už jen ta samotná představa, že je to svátost!“
Pátého prosince 2012 život velkého džezového hudebníka a zbožného katolíka Davea Bruebecka skončil. Nekončí však vzpomínky na jeho světové hity jako např. Take five či doposud nedoceněné Pangue Lingua…
Volně zpracováno podle pořadu o Daveovi Bruebeckovi, vysílaného 6. prosince v 7:45 hod v rádiu Ö1 v rámci relace Lebenskunst – Begegnungen am Sonntagmorgen, …