Sexuálna výchova 1925

1. 2. 2015

Referendum 7. februára 2015 sa v poslednej otázke dotýka témy „Sexuálna výchova“ a nie je bez zaujímavosti konfrontovať súčasnosť s názormi Prof.MUDr.Trýba, Dr.Sc. spred 90-tich rokov.
Shares

Referendum 7. februára 2015 sa v poslednej otázke dotýka témy „Sexuálna výchova“ a nie je bez zaujímavosti konfrontovať pohľad odborníka v článku spred 90-tich rokov so súčasnosťou.

Prof. MUDr. Antonín Trýb, DrSc., *1884, bol český lekár, básnik a spisovateľ. Na Univerzite Karlovej v Prahe sa v     r. 1912 habilitoval pre dermatovenerologiu. Založil Dermatovenerologickú kliniku Masarykovej univerzity v Brne, ktorej bol v r. 1921 – 1956 prednostom. Bol šéfredaktorom Lékařských listů, písal do viacerých odborných časopisov i do Lidových novin a ďalších periodík.

V roku 1925 vyšiel v revui Přítomnost jeho článok „Sexuální výchova a nákazy pohlavní“. Niekoľko citácií z jeho článku Sexuální výchova a nákazy pohlavní (Přítomnost, 15.10.1925):

Mnoho lidí setrvává dnes v jistém odporu proti výchovnému zasahování do pohlavní sféry dětí. ….  Míní, že je lépe šetrným mlčením přes tyto věci přejíti. …..Nicméně je tu horší nebezpečí, než onanie, kde těžko bychom mohli za svoje mlčení převzít zodpovědnost: to jsou pohlavní choroby.  

Ideálem člověka dneška je, aby něco v životě užil. Způsob onoho „něco užití“ je po většině velmi ubohý. Mnoho lidí víc nebo méně skrytě míří k ideálu lenosti a peněz.

Podle odhadu vídeňských profesorů 60 až 70% vídeňských gymnasistů stýká se pohlavně s prostitutkami.  Stern …upozorňuje, že prostitutky 15- až 16leté nejsou dnes vzácností. Podle našich zkušeností většinou návodem matek. Tento fakt sám mluví, jak se nutno dívat na „sexuální výchovu v rodině“, a musí být slyšen na prospěch těch, kdo se domáhají zasahování státu do výchovy.

Z velmi prospěšné bych považoval, kdyby v jednom z posledních dvou ročníků středních a měšťanských škol zařazena byla aspoň na celý semestr nauka o životě člověka, obsahující projevy tělesné i duševní, vztah jedince k společnosti, spojující fysiologii a etiku.

Buď budeme tak zvanou pohlavní výchovu dále fušerky odbývati, jako se to děje až dosud, anebo si přejeme vážně radikální nápravy.

Mimo to musíme se snažiti upraviti dítě výchovou tak, aby forma budoucího sexuálního života byla po stránce etické i zdravotní kulturnímu vývoji lidstva co nejpřiměřenější.

Celý článok: http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1925/1925_15_10.pdf, str. 637 až 640 originálu (str. 12-15 vyobrazenia)

Shares